Rady a doporučení ke krmení psů - program pro výživu psů

Nutriční potřeby psů jsou ovlivněny věkem (stěně, dospělý pes, senior), fyziologickým statutem (těhotenství, období kojení), úrovní aktivity, nemocemi a vnějšími faktory jako je okolní teplota nebo stres. Jako standart se používají energetické nároky dospělého psa s běžnou zátěží a potřeby psů v ostatních stádiích života se vyjadřují jako násobky tohoto standardu. Rozdíly mezi požadavky na energii, bílkoviny a na některé minerály (vápník, fosfor) jsou pro psy relativně dobře popsány a stanoveny. Věk, fyziologický status, míra zátěže a nemoci určitě ovlivňují i potřeby ostatních minerálů a vitamínů, ale málo dostupných informací zabraňuje stanovení přesných doporučení.

Potřeby dospělého psa v běžné zátěži

Tzv. nároky psa na udržování, neboli množství energie vyžadované středně aktivním dospělým psem v termoneutrálním prostředí (optimální okolní teplota). Je důležité mít stále na paměti, že co se týče energetických nároků, existuje mezi psy velká variabilita (až o 25% více nebo méně než jaký je průměr). Proto by mělo být podávané množství krmiva upraveno speciálně podle tělesného stavu. Krmiva určená pro štěňata nebo kojící feny, splní energetické nároky dospělých, netěhotných, nekojících psů, ale vyšší obsah energie může u uvedených kategorií zvířat způsobit nadbytečný energetický příjem a následně obezitu. Tato krmiva bývají zároveň i dražší. Psi zůstávající venku budou při teplotách pod 7°C nebo nad 29°C potřebovat více energie a tudíž více krmiva.

Nejlepšími kritérii, pro stanovení optimálního stravovacího režimu dospělého psa, jsou stav srsti a pokožky a udržení ideální tělesné hmotnosti. Pokud ideální tělesná hmotnost stoupá i přes krmení standardním krmivem pro dospělé psy v běžné zátěži, jako alternativa by mělo být zvoleno krmivo nízkoenergetické („Lite“, „Low fat“). Zajímá-li nás množství výkalů (u psů žijících v bytě), je doporučováno vysoce stravitelné krmivo, tzn. prémiové nebo krmivo pro štěňata. Většina psů uspokojí své nutriční požadavky jednou porcí jídla denně. U aktivnějších psů nebo u větších plemen se sklony k nadýmání, jsou vhodnější 2 nebo 3 menší porce za den.

Období těhotenství a laktace

Zajištění nejlepšího startu štěňat do života začíná u důsledné výživy březích a kojících fen. Plod štěněte vyroste v posledních třech týdnech těhotenství o dvě třetiny, přesto se energetické a nutriční nároky březí feny podstatně zvýší již po pěti týdnech těhotenství. Všeobecně se doporučuje zvyšovat od 5. nebo 6. týdne těhotenství energetický příjem feny o 10 – 15%, tak aby, až se štěňata narodí, dosáhl 150 – 160% potřeb dospělého psa v běžné zátěži. Přestože by v prvních šesti týdnech nutriční potřeby uspokojila i běžná strava, doporučuje se přejít na stravu s vysokým obsahem tuků dřív, aby měl trávicí trakt dostatek času k přizpůsobení. Krmivo určené pro pozdější stádia těhotenství a pro období laktace obsahují více bílkovin a energie (tzn. více tuku a méně vlákniny). V raném stádiu těhotenství by měly být feny krmeny jednou až dvakrát denně, v pozdějším stadiu třikrát až čtyřikrát.

Těhotné feny musí konzumovat velké dávky živin, aby byly schopny vyprodukovat dostatečné množství mléka odpovídající kvality a tím podpořily růst a vývin svých štěňat. V období vrcholné laktace (3 – 6 týdnů po porodu) jsou energetické potřeby fen dvakrát až čtyřikrát vyšší než potřeby dospělého psa v běžné zátěži, v závislosti na velikosti vrhu. Prakticky to znamená, že by jim mělo být umožněno sníst tolik potravy určené pro kojící feny, kolik chtějí. To znamená rozdělit denní příjem krmiva minimálně do čtyř dávek. Zvýšení příjmu jídla by mohlo pomoci smíchání suché stravy konzervou.

Produkce mléka vyžaduje vápník. Záchvaty spojené s odbouráváním vápníku z krve (eklampsie neboli božec) nejsou u malých plemen po porodu vzácné. Avšak i obohacení kompletní a vyvážené stravy o vápník eklampsii nezabrání, kalciové doplňky tudíž nejsou v těhotenství nezbytné. Pokud je březím a kojícím fenám podávána strava postrádající karbohydráty, měl by být zabezpečen příjem dostatečně velkého množství bílkovin pro zajištění uspokojivě produkce glukózy (cukr v krvi) a laktózy (cukr v mléce), k pokrytí potřeb rostoucích štěňat.

Štěňata a psi ve vyvinu

Jediným zdrojem živin po několik prvních týdnů života štěněte je mléko matky. První a druhý den obsahuje mléko různé protilátky, které poskytují ochranu před některými infekčními chorobami. Štěňatům by měla být podávána běžná strava v malých, ale rostoucích dávkách hned od třetího nebo čtvrtého týdne po narození (může jim být podáváno stejné krmivo jako matce). Nejprve je do misky s jídlem přidávána voda, aby se vytvořila tekutá hmota. Později je množství vody snižováno a zvyšována konzistence. Přestat kojit a přejít na vysoce stravitelnou, energeticky a nutričně vydatnou stravu je možné mezi šestým a osmým týdnem. Když si pořídíme štěně, měli bychom se vyvarovat okamžité změny krmiva; naopak staré by mělo být novým nahrazováno postupně.

Energetické (2krát až 4krát více než je průměr dospělého psa v běžné zátěži) a nutriční potřeby jsou nejvyšší mezi obdobím přechodu na běžnou stravu a dobou, kdy štěně dosáhne 50% hmotnosti dospělého psa (pro většinu plemen doba mezi 3 a 5 měsíci). Energetické nároky poté klesnou na 1,6 násobek až do dosažení 80% hmotnosti dospělého psa. Než štěně dosáhne průměrné hmotnosti dospělého psa, doporučuje se příjem energie 1,2krát vyšší než příjem energie dospělého psa v běžné zátěži. Průměrná hmotnost dospělého psa může být stanovena buď podle hmotnosti rodičů, nebo porovnáním standardů pro jednotlivá plemena.

Denní energetický příjem by měl být rozdělen do čtyř porcí v době těsně po přechodu na běžnou stravu, v dospělosti do jedné nebo dvou denních dávek. Nadbytečný příjem energie nebo živin během růstu může vést k obezitě nebo k narušení vývinu kostry u větších plemen. Krmení štěňat přizpůsobené jejich chuti na jídlo není proto doporučováno; objem potravy by měl být upraven tak, aby zajistil rovnoměrný růst a dobrou tělesnou kondici. Krmivo určené pro růst a vývoj splní i všechny potřeby dospělého psa. Přechod na stravu pro dospělé psy v běžné zátěži ("maintenance") je podmíněn známkami obezity nebo potřebou snížit náklady na výživu. Kompletní a vyvážená strava určená pro růst a vývin by neměla být doplňována vitamíny ani minerály.

Psi v zátěži

Pod kategorií “psi v zátěži“ se skrývá mnoho různých typů aktivit; patří sem psi výstavní, ochranáři, ale také psí spřežení pracující v arktických podmínkách. Z těchto důvodů se jejich energetické potřeby velmi liší. Pohybují se mezi 1,1krát až 4krát vyššími hodnotami než jsou potřeby dospělého psa v běžné zátěži. Bylo zjištěno, že psychologický stres, který musí snášet hlídací a výstavní psi, zvyšuje energetické nároky až o 40%. Aby byli psi schopni takové množství energie (tzn. potravy) vůbec přijmout, stejně jako potlačili nechutenství při stresu, musí jim být podávána vyvážená, chutná, vysoce stravitelná strava s vysokým obsahem energie (hodně tuků, střední množství karbohydrátů, málo vlákniny) a bílkovin. Je možné potravu obohatit o železo, vitamín C a vitamín E, ale přínosy takového postupu zatím nebyly prokázány.

Hypoglykémie (abnormálně nízký obsah cukru v krvi) může vyústit ve slabost, zhroucení či v záchvaty. Toto občas pozorujeme na začátku sezóny u loveckých psů (“hypoglykémie loveckých psů“) a je to důsledek především nedostatečné výživy a špatné kondice. Lovečtí psi by měli být krmeni stravou pro pracující psi 1 až 3 týdny před zahájením výcviku, který by měl začít minimálně 3 týdny před začátkem lovecké sezóny.